Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vladyka Gorazd

3. 2. 2019


gorazd2.jpg Matěj Pavlík (jeho občanské jméno) se narodil 26. května 1879 v Hrubé Vrbce. Symbolicky,   budoucí biskup Československé pravoslavné církve, vyrostl na místech kudy chodili svatí bratři   Cyril a Metoděj (a jejich učedníci, mezi nimi i Gorazd I), a kde Boží slovo bylo poprvé hlásáno v slovanském jazyce.

 Otec Matěj byl původně římskokatolický kněz. Při hledání vlastni identity i toho, co by bylo   duchovně nejlepší pro česky národ, se otec Matěj nejprve podílí na založení Československé   církve (dnes Československá církev husitská). Po názorových nesrovnalostech s Dr. Farským, o.   Pavlík odchází z Československé církve a zakládá pod srbskou jurisdikcí Československou   pravoslavnou církev. V roce 1921 byl vysvěcen na pravoslavného biskupa v Bělehradě a s velkým   zápalem se pustil do organizace církevního života na Moravě a posléze i v Čechách. V období 1928 - 1942 bylo postaveno 14 nových pravoslavných chrámu (např. Brno, Olomouc), z nichž   některé jsou opravdovými skvosty (Čelechovice na Hané, Štěpánov).

 V reakci na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa, rozeslal protestní   prohlášení nejvyšším představitelům všech místních pravoslavných církví, ve kterém obhajuje právo Československa na existenci. Když 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté atentát na Reinharda Heydricha, poskytla jim pravoslavná církev úkryt v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Zdá se, že do spiknutí ze začátku byli zapojení pouze věřící Jan Sonnevend, duchovní ThDr. Vladimír Petřek a Václav Čikl a kostelník Václav Ornest. Vladyka Gorazd se o všem dozvěděl asi v den vyhlazení Lidic a po prozrazení a zabití výsadkářů všichni byli zatčeni. Biskup Gorazd se vydal úřadům sám, v naději že převezme veškerou zodpovědnost na sebe a ostatní budou propuštěni. 4. a 5. září 1942. byli všichni zastřeleni na kobyliské střelnici a jeho tělo navíc ještě zpopelněno. Nacisté se ale nezastavili, popravili mnohé další kněze a věřící, zkonfiskovali církevní majetek a nakonec i zakázali práci Pravoslavné církvi. Bůh ale svou církev neopouští a to, že ona existuje dodnes (i po 50 letech režimu), je toho nejlepším důkazem. Byl kanonizován v roce 1987, jako svatý mučedník Gorazd II. (podle pravoslavný církevní kalendář 2019)

 gorazd-v.jpg

http://www.orthodoxia.cz/dejiny/velky-cin-male-cirkve/index.html