Dnes naše svatá Církev podle starého kalendáře oslavuje svátek Zesnutí   přesvaté Bohorodice. 

 Při porodu jsi zachovala panenství, při zesnutí jsi neopustila svět...

 Jak podivně a zároveň duchaplně zní táto slova troparu (řec. troparion)   dnešního dne, tak   přesně vystihující Její  život, ve kterém se úplně odevzdala   Bohu a stala Jeho   služebnicí - novou Evou, nového lidu: Boží Církve. 

 Druhý hymnus dnešního svátku, tzv. kondak (řec. kontakion) opěvuje tu,   kterou: hrob a smrt nemohli udržet a jako Matku Života k životu převedl Ten,   který se vsídlil do lůna panenského...

 V mediteránských zemích se často setkáváme s velkou úctou k svátku Zesnutí přesvaté Bohorodice. Z těch pravoslavných nejčastěji asi v Řecku a Srbsku (území srbské pravoslavné církve se historicky rozprostírá i na Černou Horu, Chorvatsko, Slovinsko a Bosnu a Hercegovinu), a dalo by se říct, že čím blíž k Jaderskému moři, tím více chrámu a klášterů je zasvěceno právě svátku Zesnutí přesvaté Bohorodice.

Zajímavostí je, že středověký zakladatel moderního města Bělehradu (srb. Beograd), svatý kníže (s byzantským titulem despoty) Štěpán (srb. Stefan) které se rozkládá na soutoku dvou velkých evropských řek: Sávy a Dunaje, toto hlavní město Srbska zasvětil také přesvaté Bohorodičce (zřejmě na základě dřívější tradice), ale později se městským svátkem stal svátek Proměnění Páně.