Na začátku letošního Velkého Postu přinášíme zajímavý článek z lékařských stránek o prospěšnosti hladovění pro naše zdraví. Jsme schopni se vymlouvat všelijakými důvody, když jde o (ne)ochotu dodržovat půst, hlavně těmi zdravotními, ale lékařská věda nám v tom, bohužel oponuje.

Tak Vám přejeme požehnaný a zdraví (jak tělesnému, tak především duševnímu) prospěšný půst!

proLékaře.cz/ Novinky

Intermitentní hladovění v prevenci a léčbě 
chorob

10. 1. 2020

V New England Journal ofMedicine byl v prosinci 2019 publikován článek zabývající se 
zdravotními přínosy pravidelného hladovění. Zdá se, že v době hojnosti a řady onemocnění 
vyvolaných životním stylem může občasné omezení kalorického příjmu znamenat velmi 
důležitý prvek prevence některých civilizačních chorob, a navíc může působit proti stárnutí 
organismu.

Úvod

Již v roce 1997 byl publikován článek o obrovském vlivu celoživotního snížení kalorického
příjmu na stárnutí a dobu přežívání zvířat. Dle autorů tento přínos vychází ze snížení tvorby
volných radikálů a z váhového úbytku. Od té doby byla provedena řada studií ukazujících, že 
občasné hladovění spouští evolučně dané adaptivní buněčné mechanismy, které zlepšují
regulaci glykémie, zvyšují odolnost buněk proti stresu a potlačují zánět. V období hladovění
buňky aktivují cesty, jež zlepšují vnitřní ochranu proti oxidativnímu a metabolickému stresu, 
a cesty zapojené do reparace poškozených molekul. Naopak v době sytosti se uplatňují
mechanismy důležité pro růst a plasticitu tkání.

Aktuální přehled preklinických a klinických studií se zabývá buněčnou odpovědí na 
intermitentní hladovění, vlivem občasného hladovění na zdraví člověka a praktickými radami, 
jakým způsobem občasné hladovění v prevenci a léčbě chorob uplatnit a doporučit.

Buněčná odpověd' na hladovění

V sytém stavu je jako zdroj energie využívána glukóza. Při hladovění ketolátky tvořené v
játrech ze zásobních tuků. Ketolátky však neslouží pouze jako zdroj energie, ale také regulují
expresi a aktivitu mnoha proteinů a molekul, o nichž je známo, že ovlivňují zdraví a stárnutí 
(PGC-la, fibroblastový růstový faktor 21, NAD+, sirtuiny, PARP 1 aj .). Ketolátky tak výrazně 
ovlivňují systémový metabolismus. Kromě toho stimulují expresi genu pro mozkový 
neurotrofický faktor ovlivňující zdraví mozku a rozvoj psychiatrických a 
neurodegenerativních chorob.

Většina orgánových systémů reaguje na občasné hladovění způsobem, který organismu
umožňuje tolerovat obtížnou situaci a obnovit homeostázu. Díky tomu dokáže organismus 
zvládnout následné obtížné situace. Vyvolaný koordinovaný adaptační stres působí 
antioxidačně, navozuje reparaci DNA, kontrolu kvality bílkovin, zvýšení počtu mitochondrií a
potlačuje zánět. To platí napříč živočišnými druhy.

Vliv intermitentního hladovění na zdraví člověka

Zdá se, že u lidí je přínos občasného hladovění (lačněni či významné sn ížení kalorického
příjmu) větší než přínos daný prevencí nadváhy/snížením tělesné hmotnosti. U zdravých osob 
může vést k prevenci řady chorob díky snížení glykémie, hypertenze, dyslipidémie či zánětu. 
Bylo prokázáno, že zlepšuje fyzické funkce - vytrvalost, rovnováhu, koordinaci, a rovněž 
funkce kognitivní, např. paměť, exekutivní funkce nebo schopnost učení.

Prokázán byl vliv intermitentního hladovění na snížení tělesné hmotnosti obézních pacientů.
Některé studie ukázaly zvýšení inzulinové rezistence u diabetiků 2. typu. V prevenci
kardiovaskulárních onemocnění lze využít vliv intermitentního hladovění na snížení krevního 
tlaku, klidové tepové frekvence, hladiny lipidů, glykémie, markerů systémového zánětu a 
oxidativního stresu souvisejících s aterosklerózou a zvýšení variability srdeční frekvence nebo
tonu parasympatiku. Dále bylo zjištěno, že intermitentní lačnění snižuje riziko výskytu
maligních nádorů a zpomaluje jejich růst - tento efekt nyní zkoumá řada probíhajících
klinických studií. U zvířecích modelů bylo prokázáno oddálení rozvoje Alzheimerovy a
Parkinsonovy nemoci při intermitentním hladovění. Byly publikovány také studie o zmírnění
příznaků astmatu, autoimunitní demyelinizace u roztroušené sklerózy a artritických obtíží při
intermitentním hladovění, což. se vysvětluje redukcí zánětu. Režimy inetrrnitentního hladovění 
dokonce zlepšují hojení ran a výsledky chirurgických zákroků a mají příznivý vliv při 
poranění mozku a míchy.

Klinické uplatnění občasného hladovění

V současné situaci se zavedení pravidelného lačněni může jevit jako obtížné. Možné je však
postupné zavedení režimu. Cílem je lačněni buď 16-18 hodin denně (tedy zkrácení časového 
okna během dne, kdy konzumujeme stravu), nebo zařazení 2 dnů v týdnu s omezením
energetického příjmu na 500 kalorií/den. Hlad, podrážděnost a porucha soustředění jsou při
postupném zavádění režimu mírnější a obvykle vymizí během 1 měsíce.

Závěr

Zdá se, že řada důkazů ukazuje na význam pravidelného zařazení hladovění do životního
stylu. Nabízí se jako relativně akceptovatelná cesta prevence nebo i léčby řady chorob, jež s 
sebou přináší blahobyt. Jistě nezanedbatelným vedlejším efektem je zpomalení stárnutí
orgamsmu.

(eza)

Zdroj: De Cabo R., Mattson M. P. Effects of intermittent fasting on health, aging, and disease. 
N Engl J Med 2019; 381: 2541-2551, doi: 10.1 0561NEJMra1905136.