Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hladovění je zdraví prospěšné!

2. 3. 2020

Na začátku letošního Velkého Postu přinášíme zajímavý článek z lékařských stránek o prospěšnosti hladovění pro naše zdraví. Jsme schopni se vymlouvat všelijakými důvody, když jde o (ne)ochotu dodržovat půst, hlavně těmi zdravotními, ale lékařská věda nám v tom, bohužel oponuje.

Tak Vám přejeme požehnaný a zdraví (jak tělesnému, tak především duševnímu) prospěšný půst!

 

proLékaře.czNovinky

Intermitentní hladovění v prevenci a léčbě 
chorob

10. 12020

New England JournaofMedicinbyprosinci 2019 publikováčlánezabývající se 
zdravotními přínosy pravidelnéhhladově. Zdá seže době hojnosti a řadonemocnění 
vyvolanýcživotstylem může občasné omezení kalorického příjmznamenavelmi 
důlitý prveprevence některých civilizačcchorobnavímůžpůsobit proti srnutí 
organismu.

Úvod

Již v roce 1997 bypublikován článek obrovskévlivceloživotního snížení kalorického
p
říjmu na stárnutí a dobu přežíní zvířatDle autorů tento přínovychází ze sžení tvorby
vo
lnýcradikálů z váhového úbytku. Od té dobbylprovedena řada studií ukazujících, že 
občasné hladovění spouští evolučně dané adaptivní buněčné mechanismy, které zlepšují
re
gulaci glykémie, zvyšují odolnost buněk proti stresa potlují zánět. období hlado
buňk
y aktivují cesty, jež zlepšují vnitřní ochranu proti oxidativnímu metabolickému stresu
a cestzapojené do reparace poškozených molekul. Naopadobě sytosti se uplatňují
m
echanismdůlité pro růst a plasticitu tká.

Aktuální přehled preklinických klinických studií se zabývá buněčnou odpodí n
intermitentní hladověvlivem občasného hladoní na zdraví člověka a praktickými radami
jakýzpůsobem občasné hladoní v prevenci a léčbě chorob uplatnit doporučit.

Buněčná odpověd' na hladovění

sytém stavu je jako zdroj energie využína glukóza. Přhladovění ketolátktvořené v
ját
rech ze zásobch tukůKetolátky však neslouží pouze jako zdroenergiealtaké regulují
e
xpresa aktivitu mnohproteinů a molekul, o nichž je známože ovlivňují zdraví stárnutí 
(PGC-lafibroblastový růstový faktor 21NAD+sirtuinyPARaj .)Ketolátktak razně 
ovlivňují systémový metabolismus. Kromě toho stimulují expresi genu prmozkový 
neurotrofický faktor ovlivňující zdraví mozku rozvopsychiatrických a 
neurodegenerativcchorob.

Většina ornovýcsystémů reaguje na občasné hladoní způsobemkterý organismu
umo
žňuje tolerovat obtížnou situaci a obnovit homeostázuDíktomu dokáže organismus 
zvládnounásledné obtížné situaceVyvolaný koordinovaný adaptační stres působí 
antioxidně, navozuje reparaci DNAkontrolu kvality bílkovin, zvýšení ptu mitochondrií a
potla
čuje zánětTo platí napříč živočišnými druhy.

 

Vliv intermitentníhhladovění na zdraví člověka

Zdá seže u lidí jpřínos občasnéhhladovění (lačněni čvýznamné sížení kalorického
příjmu
větší než ínos daný prevencí nadváhy/snížením tělesné hmotnostizdracosob 
může vést k prevenci řady chorob díksnížení glykémiehypertenzedyslipidémie či zánětu
Bylo prokázánože zlepšuje fyzické funkcvytrvalostrovnováhukoordinacia rovž 
funkce kognitivní, např. paměť, exekutivní funkce nebo schopnost učení.

Prokázán byl vliintermitenthhladovění na sžení tělesné hmotnosti obézních pacientů.
které studie ukázalzvýšení inzulinové rezistencdiabetiků 2. typuV prevenci
k
ardiovaskulárníconemocnění lze využít vliintermitentníhhladoní na snížení krevního 
tlakuklidové tepové frekvencehladinlipidůglykémiemarkerů systémového zánětu 
oxidativního stressouvisejícícs aterosklerózou a zvýšení variability srdní frekvence nebo
tonu p
arasympatikuDálbylo zjištěnože intermitentní lačnění snižujriziko skytu
maligních 
nádorů zpomalujjejich růst - tento efekt nyní zkoumá řada probíhajících
klinick
ých studií. zvířecích modelů bylo prokázáno oddálení rozvoje Alzheimerovy a
Parkin
sonovy nemoci při intermitentním hladověníBylpublikontaké studio zrně
p
říznaků astmatuautoimunitní demyelinizace u roztroušené sklerózy artritickýcobtíží při
int
ermitentníhladonícožsvystluje redukcí zánětu. Riminetrrnitentníhhladovění 
dokonczlepšují hojení raa výsledkchirurgickýczákroků a mají příznivý vliv při 
poranění mozku míchy.

Klinické uplatní občasného hladovění

současné situacszavedení pravidelnéhlačněni můžjevit jakobtížné. Možné je však
p
ostupné zavedení rimu. Cílem jlačněni buď 16-1hodin denně (tedy zkrácení časovéh
oknběhem dnekdkonzumujeme stravu)nebo zařazení dnů v týdnu omezením
ene
rgetického příjmu na 500 kalorií/denHladpodrážděnost a poruchsousedění jsou při
postupn
ém zavádění režimu mírnější a obvyklvymizí během 1 měsíce.

Závěr

Zdá seže řaddůkazů ukazujna význam pravidelného zařazení hladovění do životního
s
tylu. Nabízí se jako relativně akceptovatelná cesta prevence nebi léčby řady chorobjež s 
sebou přináší blahobyt. Jistě nezanedbatelným vedlejším efektem je zpomalení stárnutí
orgamsmu.

(eza)

ZdrojDe Cabo R., MattsoM. P. Effectof intermittent fasting on healthagingand disease
EngMed 20193812541-2551doi: 10.1 0561NEJMra1905136.